Měrná hmotnost fluoroplastu. Druhy fluoroplastu a jejich vlastnosti

Fluoroplast, spotřebitelům známější pod názvem „teflon“, objevila americká společnost Kinetic Chemicals již v roce 1938. Plynný tetrafluorethylen náhodně objevil chemik Roy Plunkett. Když byl plyn pod tlakem napuštěn do lahve, vznikl při polymeraci bílý prášek s jedinečnými vlastnostmi.

Vlastnosti a oblast použití fluoroplastu

Jeho hlavní určení vycházelo z jedinečných dielektrických schopností. Další vlastnosti, jako jsou:

• vysoká hustota a rozměrová stálost,

• široký rozsah snášených teplot,

• tažnost,

• pevnost,

• odolnost proti vlhkosti,

• nízká přilnavost povrchu (schopnost samočištění),

• odolnost vůči ultrafialovému a ionizujícímu záření,

• odolnost proti opotřebení a abrazivnímu působení,

• biologická inertnost,

• snadné zpracování

umožnily použití materiálu v nejrůznějších oblastech. Běžně se používá v domácnosti, potravinářství, automobilovém průmyslu, zdravotnictví a dalších výrobních odvětvích. Z fluoroplastu se vyrábí mnoho předmětů kolem nás. Patří mezi ně:

• izolace vodičů, hadice, trubky, různé nádoby, vlasce,

• netkané nehořlavé materiály, technické tkaniny, ochranné fólie,

• tepelně odolné membrány, ložiska, součásti automobilových dílů,

• součásti čerpacích a míchacích stanic, ventily, vodovodní prvky,

• výroba kabelových instalací a kondenzátorů,

• vysokotlaká potrubí pro chemicky aktivní prostředí a další výrobky.

Za přípustných provozních podmínek je fluoroplast chemicky stabilní a obvykle se považuje za bezpečný pro běžné použití. Je však důležité nepřekračovat pracovní teploty konkrétní značky. Mezi negativní vlastnosti patří:

• nutnost používat drahé zařízení pro spékání forem,

• potřeba výkonného odsávání při zpracování materiálu,

• po překročení mezních vysokých teplot se polymer stává nebezpečným pro lidské zdraví.

Druhy fluoroplastu

Podle počtu monomerů v řetězci a velikosti molekul se rozlišuje několik značek tohoto polymeru. Měrná hmotnost (hustota) fluoroplastu činí podle druhu 1700 až 2240 kg/m³. Rozlišují se tyto druhy:

• F4 – nejhutnější, málo porézní, hydrofobní materiál odolný teplotám do +260 °C.

• F3 – méně chemicky a tepelně odolný, avšak hutnější než F4; taví se, což usnadňuje použití při odlévání a lisování, má dobrou přilnavost ke kovům a často se používá jako antikorozní povlak.

• F2 – odolný proti otěru, neobsahuje změkčovadla, je pevný a používá se pro agresivní prostředí a výrobu potrubí a nádob.

• F40 – pevný, odolný vůči vroucím kyselinám a některým rozpouštědlům, nehoří a nepropouští UV ani ionizující záření.

Formy fluoroplastů mohou být velmi různorodé. Patří mezi ně kruhy, desky, listy, fólie, tyče, granule a prášky.

Nejrozšířenější jsou:

• Deskový fluoroplast. Hmotnost listu 1000 mm × 1000 mm o tloušťce 1 mm činí 2,5 kg.

• Fluoroplastové tyče jsou vhodným polotovarem pro výrobu různých dílů. Orientační hmotnost fluoroplastu (tyč dlouhá 1000 mm o průměru 10 mm) činí 0,18 kg.