Měrná hmotnost šroubů: tabulka hmotnosti M5, M6, M8, M10, M12

Jedním z nejrozšířenějších spojovacích prvků, které se běžně vyskytují v předmětech kolem nás, jsou šrouby. Mohou mít nejrůznější podobu, být ukryté uvnitř stropů a stěn nebo zůstat viditelné jako spojovací prvky různých konstrukcí. Rozmanitost tvarů a oblastí použití šroubů je obrovská. Podívejme se podrobněji na klasifikaci tohoto spojovacího materiálu a na jeho nejžádanější druhy.

Charakteristika

Šroub je podle definice kovový spojovací prvek tvořený hlavou a válcovým dříkem s vnějším závitem. Upevňuje se pomocí matice nebo speciálního uchycení, například u kotevních šroubů. Jde o rozebíratelný spoj.

Nejoblíbenější jsou šrouby se šestihrannou hlavou pro utahování klíčem. Jde o takzvaný „klasický“ šroub. Velmi rozšířené jsou také zápustné šrouby. Spojovací materiál se klasifikuje podle následujících hledisek:

• Podle účelu: nábytkové, radličkové (pro zemědělskou techniku), silniční (svodidla, ocelové konstrukce) a strojírenské.
• Podle použitého materiálu: běžné, uhlíkové, legované a nízkolegované či žáruvzdorné oceli, měď a titan.
• Podle třídy pevnosti a přesnosti.
• Podle povrchové úpravy.

V závislosti na oblasti použití a plněných úkolech mohou mít šrouby různé tvary hlavy. Rozlišují se šrouby sklopné, kotevní (základové), závěsné s okem, se šestihrannou (mnohohrannou) hlavou, s půlkulatou nebo zápustnou hlavou.

• Šrouby se šestihrannou hlavou jsou nejrozšířenější a prodávají se ve všech prodejnách stavebního materiálu a potřeb pro opravy domácnosti. Jsou určeny ke spojování dílů přes průchozí otvory pomocí matice a klíče. Používají se ve strojírenství, stavebnictví a dalších oborech.
• Šroub s půlkulatou hlavou se používá při výrobě nábytku. Spolehlivě spojuje konstrukční prvky nábytku, zároveň má atraktivní vzhled a vyrábí se z korozivzdorných ocelí nebo se zinkovým povlakem.
• Kotvy jsou určeny ke spojování stropních desek, montáži dveřních nebo okenních bloků, zavěšených stropních konstrukcí a dalších prvků. Vyrábějí se z korozivzdorných ocelí pro montáž do dutých a pórovitých materiálů, mohou se však používat i v plných materiálech.
• Šroub s okem je speciální spojovací prvek s hlavou ve tvaru kruhu. Může mít šestihrannou základnu nebo kloubové spojení. Používá se ve spojovacích systémech s lany a řetězy. Materiálem je legovaná ocel. Díky mimořádné pevnosti a spolehlivosti je oblast použití velmi široká — od rekonstrukcí bytů až po stavbu lodí a montáž železničních tratí.
• Zápustný šroub se používá ve strojírenství a při výrobě nábytku při práci s přírodním dřevem a kovem. Je účinný a umožňuje pohledově skrýt místa spojení dílů.

Setkat se lze také s kotevními šrouby se zápustnou hlavou či okem (hákem), kulovou hlavou, vidlicovou hlavou, kruhovou hlavou s otvorem a dalšími variantami.

Důležitými parametry klasifikace šroubů jsou tvar dříku a stoupání závitu. Dřík může mít po celé délce stejný průměr nebo může spojovat dva stupňovitě uspořádané rozměry, přičemž menší část je opatřena závitem a větší horní část je hladká.

Závit může být metrický, trubkový, palcový, trapézový, pilový, čtvercový nebo obdélníkový. Stoupání závitu může být hrubé nebo jemné.

Technické normy, podle nichž výrobci spojovací materiál vyrábějí, mohou určovat také variantu provedení šroubu. Může jít o dodatečné jištění závitového spoje nebo přídavné drážky v hlavě sloužící ke snížení hmotnosti šroubu.

Hmotnost šroubů

Při nákupu velkého množství spojovacích prvků obchod jednotlivé kusy nepočítá, ale prodává je podle hmotnosti. Chcete-li vědět, kolik šroubů vám bylo naváženo, musíte znát hmotnost jednoho kusu.

Za nejžádanější typ tohoto spojovacího materiálu se považuje šroub se šestihrannou hlavou vyrobený podle mezistátní normy GOST 7798-70. Jde o třídu přesnosti B s plným závitem.

Uveďme příklad hmotnosti šroubů minimální délky pro různé jmenovité průměry.

• Hmotnost šroubu M10 × 10 je 16,68 g, v 1 kg je 60 kusů,
• hmotnost šroubu M16 × 18 je 65,54 g, v 1 kg je 15 kusů,
• hmotnost šroubu M24 × 32 je 237 g, v 1 kg jsou 4 kusy.

Tabulka hmotnosti šroubů obsahuje tabulkové hodnoty nejžádanějších rozměrů

Stručné vysvětlení základních označení

Každý spojovací prvek má své označení složené ze souboru písmen a číslic, který může být na první pohled nesrozumitelný. Podívejme se, z čeho se tento „kód“ skládá:

• Název spojovacího prvku — šroub,
• třída přesnosti — A, B, C, přičemž A je nejpřesnější; uvádí se, pokud dále není odkaz na normu GOST,
• provedení šroubu (zvláštní konstrukční vlastnosti) — od 1 do 4,
• druh závitu: M — metrický, K — kuželový a Tr — trapézový,
• průměr závitu v mm,
• stoupání závitu (pro daný průměr se uvádí pouze jemné stoupání),
• směr závitu se uvádí pouze u levého závitu, protože pravý je základní,
• stupeň přesnosti závitu 4–8 (přesný až hrubý),
• délka spojovacího prvku v mm,
• třída pevnosti,
• údaj o použité slitině,
• kódové označení typu povlaku — 1–13,
• tloušťka povlaku v µm,
• druh výrobní normy.

Označení výrobku obsahuje třídu pevnosti materiálu, značku výrobce a šipku směru závitu. Třídu pevnosti určují číslice. První udává maximální zatížení a druhá poměr meze kluzu k pevnosti.